|
|
Vlakové nádraží Praha - Vyšehrad
Krausová, Maria ; Vajčner, Jiří (vedoucí práce) ; Zídek, Martin (oponent)
Vlakové nádraží Praha - Vyšehrad Anotace Bakalářská práce se zabývá budovou vlakového nádraží Praha-Vyšehrad. Zaměřuje se nejen na její historii a architektonické řešení, ale především na možnost její záchrany a případné související kroky do budoucích let. Práce se tak snaží poukázat na důležitost ochrany kulturního dědictví v širokém okruhu a vyzdvihnout potřeby záchrany hmotných dokladů naší kultury.
|
|
|
Katedrála sv. Víta v Praze: Liturgie, symbolika a architektonická imitace ve středověkých Čechách
Uličný, Petr ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Walczak, Marek (oponent)
Katedrála sv. Víta v Praze: Liturgie, symbolika a architektonická imitace ve středověkých Čechách V této disertační práci se soustřeďuji na Svatováclavskou kapli ve Svatovítské katedrále, jejíž neobvyklá forma má patrně dvojí význam: na jedné straně byla zřejmě navržena jako "znovuzrození" starší rotundy založené sv. Václavem a na straně druhé mohlo být záměrem kapli a celou katedrálu připodobnit k chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě, kde kaple Kalvárie má stejné umístění jako Svatováclavská kaple. Důvodem proto mohlo být umístění císařských insignií, obsahujících cenné pašijové relikvie, které Karel získal v roce 1350, do blízkosti této kaple. Ze stejného důvodu zřejmě nechal císař kapli dekorovat polodrahokamovým obkladem, protože obsahovaly rudé skvrny, spojované s Kristovou krví a Pašijemi. Svatováclavská kaple společně se dvěma kaplemi zasvěcenými pašijím na hradě Karlštejně tak dala za vznik "pašijové" architektuře lucemburské doby. K ní je možné řadit také kostel sv. Markéty v cisterciáckém klášteře v Zlaté Koruně a kapli Vzkříšení při kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, postavenou Václavem Králíkem z Buřenic zřejmě jako imitaci Rotundy chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Samotný kostel sv. Petra a Pavla byl přitom patrně zamýšlen jako architektonická imitace baziliky sv. Petra v Římě, kde byl Karel...
|
|
|
František Mikš a jeho sakrální architektonická tvorba
Kovářová, Lenka ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zabývat se osobou Františka Mikše a určit, sepsat, poznat a zhodnotit z umělecko-historického hlediska jeho sakrální architektonické dílo. Jelikož tato osobnost nebyla nikdy podrobněji zkoumána, musela jsem v první fázi vyhledávat archivní a další prameny. Prozkoumala jsem přístupné fondy, které s tématem mohly souviset, v Archivu hlavního města Pra- hy, Národním archivu, Státním oblastním archivu v Praze, v Kolíně a v Berouně, archivu Institutu pro plánování a rozvoje hl. m. Prahy, Památníku národního písemnictví, Podlipanském muzeu v Českém Brodě a v dalších. Užitečné infor- mace i obrazový materiál se mi podařilo najít i v dobových periodikách, např. Architektonický obzor, Technický obzor, Stavitelské listy, Zlatá Praha, atd. Podařilo se mi objevit nemalý objem písemností a četných architektonických plánů k Mikšovým projektům. Samotný text práce je rozdělen do dvanácti kapitol, včetně úvodu a závě- ru. Za úvod je zařazena biografická část popisující život architekta s ohledem na jeho architektonickou tvorbu. Jeho ostatní produkce (kostelní mobiliář, …) je zde zmíněna jen okrajově, neboť tuto oblast je třeba podrobit samostatnému detailnímu průzkumu. Každá z ostatních devíti kapitol je věnována vždy jedno- mu sakrálnímu objektu, jehož výstavbu či obnovu Mikš...
|
|
|
Vyšehradský hřbitov: místo paměti národa
Babíčková, Lucie ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Vyšehradský hřbitov: místo paměti národa Abstrakt, česky Lucie Babíčková V úvodu se práce zabývá historií hřbitova na Vyšehradě a vybraným sociálním životem tohoto hřbitova. Například několika dodatečnými pohřby na tomto hřbitově (Vlasty Buriana), několika vybranými pietními akty (Karla Čapka nebo Bedřicha Smetany) a spolkem Svatobor, který stál za založením tohoto hřbitova. Dále se práce věnuje tomu, jak areál Vyšehradu vnímají návštěvníci a jak rozlišují jednotlivé části areálu - především park a hřbitov. V této části práce vycházím především z teze Pierra Nory, že národy skrze národní monumenty (nebo tzv. místa paměti), mezi které může být bezpochyby řazen i Vyšehrad, mohou uctívat samy sebe. Práce se také stručně zabývá několika událostmi vyzdvihující důležitost hřbitova na Vyšehradě nebo několika motivy k návštěvě vyšehradského areálu, kdy pracuji především s typologií Johna Urryho.
|
|
|
Zeyerův Vyšehrad
DVOŘÁKOVÁ, Helena
Cílem této bakalářské práce je analýza básnického cyklu Vyšehrad od Julia Zeyera. Dílo je zařazeno do dobového kontextu, následuje přehled veškerých dosavadních vydání (z let 1880?2009), největší pozornost je věnována recepci. Na základě analýzy recenzí na první a druhé vydání Vyšehradu je stanovena schematická podoba prvotního recepčního horizontu. Dále práce zachycuje nejvýraznější proměny vnímání díla v monografiích, syntézách a jednotlivých studiích v průběhu 20. století a na samém počátku 21. století.
|
|
| |
|
| |
|
|
Od středověkého opevnění Vyšehradu k raně barokní citadele
Nechvátal, Bořivoj
Prostor knížecí a královské akropole se od raněstředověkého Vyšehradu podstatně změnil. V současnosti se skládá z barokního bastionu sv. Ludmily na jižní straně, s tzv. Starým purkrabstvím, z bastionu sv. Václava na západě a ze severní části, kde původně stávala mohutná raně barokní zbrojnice, která v roce 1927 vyhořela. Vznikla v letech 1654-1678, kdy byl Vyšehrad přestavěn do podoby barokní pevnosti a došlo k podstatným změnám v jeho terénním reliéfu.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.